Jeden by řekl že není možné stratit lásku kterou nikdy neměl, spoléhal na to.
ale pravděpodobně tu lésku měl, protože teď ho to bolí.
a možná že to bolí právě proto že ji stále má.

čekal moc dlouho. teď je s někým jiným.

ten hlupák a snílek čekal a doufal přiliš dlouho a nejspíš dlouho doufat nepřestane.
ten moudrý a čestný člověk čekal dost dlouho aby zjistil že je někdy pěkný hlupák a sílek ale nepřišel na to kde udělal chybu.

a tak se dva spily v Jednoho a ten má v hlavě zmatek a v srci bolest

mezi černou a bílou, mezi srcem a hlavou, mezi pannou a orlem není kompromisu, pouze lítost a nepochopení nebo jenom nestabilní plocha mince která nikdy nevydrží protože život není rovný a snadno pochopitelný.

nejhorší je boj bez jasného vítěze, jde pak totiž o boj strachu se strachem a strach vždy vítězí, lítost se točí jako káča a bolest jenom roste.
pak tedy ještě že je pravda vždy na straně vítěze.

nestranost nelze. je pouze lež a ve lži je strach. jediná obrana před strachem je přijmout barvy jedné ze stran.
tehdy se suchý, větrný a prašný strach promění v dokonalou nenávist a překrásnou lásku.

je lež a lež a jenom jedna z nich je protiklad pravdy. ta druhá se tak jenom jmenuje.


a nakonec: Kde se vzal Zmatek?

Let the Sunshine In

ale vlastně to nebylo tak dramatický

teda jako bylo dost a byl sem statečnej jako vojáček.

ale prodal sem je, tak to bylo takový jako že snažší, že to dávalo smysl.



a udělal sem fotku na kerej vypadam jako borec, a dal sem si ji na fejsbuk

zařídil sem si fejsbuk, ještě furt to trochu bolí a ještě sem si ho nezačal užívat jak by to mělo být protože tak byl vymyšlenej.
a buď je to falešnej pocit nebo skutečně mám trochu větší přehled o tom co se děje... jako že než byl fejsbuk tak se to dalo zjistit i jinde ale teď je to jinak.
ale teď už bych se jenom snažil se ospravedlňovat a to je na nic.

mam totiž krátký vlasy. a je to lepší.

ostříhal sem se. nebo nechal... na dvacet milimetrů

něco se stalo

-a nebylo toho málo..
-a hlavně se nestalo že bych si našel čas na blog a to nemam ani faceboook ani nic jinýho.
-a tak se neska stalo že sem si čas našel

a dám sem i fotky!

________

Tuhle sem se vypravil na sraz lolitek jako lolitka, jelo se na zámek kozel a šeredně sem si sprasil nohy v lodičkách. ale to už je fakt dýl takže si pomatuju jen že to bylo fajn - spousa pěknejch holek, vidláci poulily voči, prohlídl sem si kozel a exhibitoval sem se až až.
očekávání byla naplněna a ještě sem se nechal nalíčit jako v televizi co se průběhu i výsledku týká (dokonce tam byly nějaký nástroje co sem se domníval že sou palečnice ale pak to bylo na obočí).

já a moje žena


lolitky, lolíci, lolkové a lordíci

________

výkend nebo dva zpátky se v třemošný bojovala první světová. rekonstrukce bitvy někde z konce války na italské frontě (pak mi babička řekla že tam byl taky pra pra děda(na tej skutečnej frontě)). bojoval sem na italský straně jako rakouskej legionář a tak sem prohrál ale o to šlo pramálo. den před večerem sem se naučil povely, vyzkoušel uniformu, byl instruován s flintou a druhý den pak už svorně se zbytkem jednotky padl, a to opakovaně aby to nebylo moc krátký.
vzduchem lítala hlína, tráva hořela a pod nohama se motal ostnatej drát, smrděl střelnej prach a do očí a nosu se dral dým a kouř, pušky se prachem zasekávaly, z hluku až pískalo v uších a zákopy se sypaly otřesy výbuchů. prostě "maso"
sice nešlo jen o bitvu, byla i přehlídka na náměstí v plzni a tak, ale z tý bitvy mam zážitky jako z ničeho v poslední době.
a v jednom mám zase jasnějc. válka neni prima... střílelo se slepejma a nikdo mi neusiloval o život ale stejně to bylo hustý.
to sem si fakt užil tudle akci.

já a minomet

náš první útok po dělostřelecké přípravě

promenáda jednotek po bitvě

já a moje žena

________

pak sem chtěl psát ještě vo nějakym podniku ale asi nebyl nic velkýho pročež sem na něj zapoměl.

dobrou chuť s kobrou

Judgement

sel zlo a všeobecně nebyl milý

je-li zlo, tak pouze jako vedlejší (či nezamýšlený hlavní) produkt lidského snažení o "dobro" (spravedlnost, správnost...).
škodolibost, závist, strach, nenávist, to jsou produkty zla spáchaného dříve někde jinde a nyní se zrdcadlí v srdcích lydí kteří je berou za přirozená neboť jsou.
součástí lidské podstaty není zlo jak bych se stihl domnívat. řekl by že láska a nenávist, s tím bych dovedl souhlasit. jde o tu schopnost hlubokého citu kterému se dává tolik jmen, citu který nás pohání k činění ve světě přírody nepochopitelnému:
víra, umění, touha/chtíč? a láska
(pokud sem něco vynechal tak omlylem a nebo protože se v tom pletete. a možné je že tomu nerozumí) zbytek bych považoval za naturální a ze současného bodu bytí bych mu nevěnoval energii větší než je nutná. což mi příde také zcela přirozené a z něktrých pohledů sem nikdy nečinil jinak a ani nikdo jiný.
(u tohoto materiálu shledávám že je nás málo k diskuzi, pročež o něm diskuze v tomoto odstavci ani článku nebude)...

dobrý či zlý. zlý: jedouše, páchá nedobré věci(zlo) dobrý: dělá dobré věci? páchá dobro? e? ..páchá věci co se nám zamlouvají a u zlého naopak. já rozhodně dělám věci co se mi zamlouvají, jsem dobrý a to že, se někomu co dělám nezamlouvá, se mi nezamlouvá. vznikl dobrý a zlý. a dalo by se vlastně říct že: já/my a zlý.
aby jeden mohl oběktivně soudit musel by se zříci toho že je sám dobrý a to vám nikdo neuvěří a vlastně to ani uplně nejde.
soudit tedy lze jen na základě všeobecně známých pravd, zásad, zákonů a to v "dobré víře" tedy mě či nám vlastní.

v presumci že co neznáme je špatné a v uvědomění že si ani nedokážu představit jak moc toho ještě nevím/e a čemu všemu ještě nerozumím/e. nemůžu než považovat spravedlnost za improvizaci z nedostatku, která nám má pomoci jít tmou směrem který nebyl stanoven protože se po něm nikdo neptal.
....a "neznalost neomlouvá"
.

něco jako p.s.: člověk prostě potřebuje vědět že má pravdu a jak jinak to zjistit než tak že s ním ostatní souhlasí?... važně!, jak?
___________________________________


mimo kontext vytrženo z času:

-pokud ti něco nedává smysl, tak to neznamená že to smysl nemá a nedává.

-slzy druhých bolí,
vlastní hojí

-roste mi pupek a sem namyšlenej a jestli ne tak mi to stejně nikdo neuvěří